Omega-3 a civilizační nemoci

Výňatek z přednášky doc. MUDr. Jiřího Slívy, Ph.D., konané dne 25.11.2023 v Praze. Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., je lékařem Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Potravinových doplňků je na trhu spousta. Dá se říci, že potravinové doplňky jsou nejbezpečnějším nástrojem, jak působit preventivně proti vzniku nemocí, nebo jak podpořit léčbu, pokud již nemoc vznikla. To se týká zejména nemocí chronických tzv. "civilizačních".

Jedním z nejvyhledávanějších potravinových doplňků jsou oprávněně omega-3 mastné kyseliny.

O vztahu omega-3 mastných kyselin a kardiovaskulárních onemocněních byla provedena spousta studií. Tak například meta-analýzou v r. 2010 provedenou z 29 randomizovaných studií u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem bylo prokázáno, že podávání omega-3 mastných kyselin významně snižovalo mortalitu (úmrtnost) a vznik restenózy (u aterosklerózy jde o opětovné zúžení tepen po stentu).

Omega-3 zabraňují dilataci levé komory srdeční a snižují klidovou srdeční frekvenci, tím dochází ke snížení rizika fatálních (smrtelných) i nefatálních kardiovaskulárních příhod. Mají rovněž vliv na celkový cholesterol a triacylglyceroly v krvi, čímž dochází k příznivému ovlivnění lipidového profilu.

Již v 70. letech se začalo zkoumat, proč Eskymáci (Inuité) nemají aterosklerózu, diabetes, astma atd. Byla vyslovena hypotéza, že v porovnání s lidmi ze západní společnosti konzumují nesrovnatelně více tuleňů, velryb, lososů. Teprve v 80. letech se pak potvrdilo, že je to skutečně tak a tím důvodem jsou právě omega-3 mastné kyseliny. Protože západní civilizace žije nezdravým způsobem života (ultrazpracovaná strava, málo pohybu), je nyní průměrný poměr omega-6 a omega-3 v Evropě 17:1 oproti dřívějšímu poměru 2:1 např. v dobách lovců a sběračů. To se odráží ve zdraví obyvatel.

Omega-3 se využívají nejen v oblasti kardiovaskulárních chorob, ale i chorob CNS (centrálního nervového systému) jako třeba Alzheimerova či Parkinsonova choroba, ADHD, dále autoimunitních chorob jako např. revmatoidní artritida, u alergií a dalších.

Když si zadáte na PubMed výraz "omega-3", tak se vám zobrazí stovky studií zaměřených na mastné kyseliny. PubMed je databáze, kde se publikují klinická data, výsledky vědeckých studií.

Mechanismus účinku omega-3 mastných kyselin je takový, že působí v těle protizánětlivě (narozdíl od omega-6), mají antioxidační účinek, je prokázán inhibiční účinek na HMG-CoA reduktázu či ACE (tzn. snižuje cholesterol a reguluje krevní tlak), ovlivňuje NK-buňky (NK-buňky jsou přirození zabíječi nádorových buněk a některých virů), DHA působí neuroprotektivně zvýšením koncentrace fosfatidylserinu (ten se nachází v mozku a nervovém systému a je to ochrana neuronů), omega-3 mastné kyseliny jsou nezbytné pro zdravý vývoj CNS a očního pozadí.

Populace stárne a kromě kardiovaskulárních nemocí nás trápí čím dál větší výskyt demencí (nemocí CNS). Ač si to nechceme připustit, demenci stále neumíme léčit. Máme sice nějaké léky - např. deriváty jinanu nebo monoklonální protilátky bojující proti amyloidu v mozku, ale zatím naše prostředky moc nefungují. To si musíme přiznat. Co tedy omega-3 a náš mozek?

V mozku máme v šedé i bílé hmotě velké množství tuků a ty jsou tvořeny omega-3 mastnými kyselinami. My jako Homo Sapiens jsme schopni pouze omezené syntézy omega-3 mastných kyselin. A pokud se podíváme na fetus (plod, dosud nenarozený jedinec), ten není do několika měsíců schopen syntézy vůbec. Proto je tak klíčové pro zdraví plodu, aby matka dodávala do těla již v těhotenství omega-3 mastné kyseliny. I v nejrannějším dětství je to velice důležité pro vývoj mozku dítěte a jeho sítnice.

Přibývá osob s demencí, ale spousta lidí se stává dementními ne z důvodu Alzheimera, ale z důvodu vaskulární poruchy (poškození cév mozku), která pak má za následek vaskulární demenci. Pacienti se hází do jednoho pytle, ale někomu by opravdu stačilo dát do pořádku ty cévy. Tady je třeba zmínit výsledky pokusů na myších, kdy v mozku myší, které měly dostatek DHA mastné kyseliny, bylo na neuronech o 50% více synapsí, než v mozku myší, které měly deficit DHA.